Jak jóga pomáhá redukovat stres

V dnešní uspěchané době je potřeba všechno stihnout, nic neodkládat. Pravidelně chodíme spát úplně vyčerpaní, z celého dne nemáme skoro žádnou radost a pokud si na chvíli sedneme k odpočinku, v dalším okamžiku si to vyčítáme. Nemůžeme se tak ani divit, že se stres stal naším každodenním společníkem. Útěk nebo boj je primárně to, k čemu by stres a s ním spojená syntéza stresových hormonů měla sloužit. A v minulosti také sloužila. Dnes jsme ale soustředění na výkon a ten, kdo není výkonný, je v našem světě lenoch. Naše tělo nám dává menší či větší náznaky a prosby o zvolnění každou chvíli, ale my je nevnímáme, zastavíme teprve tehdy, až se přihodí něco vážného, až nemáme jinou možnost. Ale proč si vlastně sami takto ubližujeme? Svět se přece nezboří, když si dovolíme trošku zvolnit, užívat si života po našem a s lidmi, které máme rádi. Naopak si tím dodáme novou sílu, kterou pak můžeme využít právě k těm povinnostem, které nás, ač třeba nevědomky, stresují.

Nejprve si ale pojďme vysvětlit, co jednotlivé pojmy znamenají a jaký mají vliv na naše těla.

STRES

můžeme definovat jako „fyzickou a psychickou reakci organismu na zátěžovou situaci“. Vyvolává pocity úzkosti, strachu, agresivitu, mnohé psychosomatické poruchy jako je bolest hlavy, křeče v břiše, dále zvyšuje krevní tlak, způsobuje akné a ekzémy a spoustu dalších nežádoucích jevů. Při stresové zátěži se do krve vyplavuje hormon adrenalin, který se tvoří v dřeni nadledvin a patří mezi katecholaminy. Způsobuje zrychlení tlukotu srdce, navalení krve z útrob do svalů až dojde k jejich napnutí a celé tělo přepne do pohotovostního stavu. Zrychlí se metabolismus a pozastaví trávení, aby se veškerá energie soustředila na „útěk nebo boj proti nebezpečí“.

Dalším stresovým hormonem je kortizol. Vzniká v kůře nadledvin a řadí se mezi glukokortikoidy. V krvi působí jako antagonista adrenalinu, což znamená, že reguluje jeho účinky, je tudíž důležitý pro homeostázu (k udržení stálého vnitřního prostředí). Při dlouhodobém stresu se ale vyplavuje v nadměrném množství, způsobuje problémy s usínáním a koncentrací, podrážděnost, nezmírňující se únavu, vypadávání vlasů, zhoršuje kvalitu pleti a zvyšuje hladinu cukru v krvi, čímž inklinujeme k přejídání. Navíc snižuje hladinu serotoninu v mozku, až dochází k vyčerpání zásob neurotransmiterů (přenašeči vzruchů), čímž způsobuje náladovost, již zmíněnou nespavost a následně může docházet i k depresím. Kortizol a chronický stres jsou viníky téměř všech našich civilizačních chorob – obezita, deprese, vředy, oslabená imunita, srdečně-cévní problémy i neplodnost.

Při sekreci kortizolu, která je ovlivněna i mozkovými centry hypofýzou a hypothalamem, dochází k odbourávání svalových proteinů a uvolňování aminokyselin do krevního řečiště, které se využívají v játrech k syntéze energeticky bohaté glukózy (monosacharid = cukr). Tento proces se nazývá glukoneogeneze a současně s ním stoupá hladina cukru (glukózy) v krvi, čímž se dostává do mozku. Ostatní tělesné tkáně jsou tak ale nuceny svoji spotřebu glukózy omezit. U dlouhodobého stresu, při kterém danou energii nevyužijeme, se mění na tuk a ukládá do zásob v podobě adipocytů (tukových buněk), hlavně v oblasti břicha. Dále kortizol zpomaluje proteosyntézu (tvorbu bílkovin), tvorbu kolagenu (bílkoviny vazů a šlach) a vyplavuje vápník z kostí.

Abychom kortizolu připsali i něco pozitivního, musíme zmínit jeho protizánětlivé účinky, díky nimž je využíván v medicíně k léčbě ekzémů a dalších dermatologických potížích. To ale přesto neznamená, že toto jeho vnější užívání a následné vstřebávání má pozitivní vliv na celé naše tělo, a proto se mu spousta z nás raději vyhýbá. Tak proč naše tělo nutíme, aby si ho vytvářelo?!

Každý z nás určitě někdy vyšel na dlouhou túru nebo nesl něco těžkého, z čeho ho následující dny bolely svaly. Fyzické cvičení i sport jsou stres, tělo při nich vyplavuje hormon adrenalin. Představme si tedy dlouhodobý stres jako provazy, kterými jsme svázáni a ze kterých se bez přestání snažíme vymanit. Celé naše tělo je neustále napjaté, jsme neustále unavení a každé ráno nás bolí všechny svaly, i když jsme neměli žádnou větší fyzickou zátěž třeba týdny. Stres vysiluje, a proto je důležité odpočívat jak fyzicky, tak i psychicky. A právě v tom nám pomáhá jóga.

JÓGA

je kombinací relaxačního a fyzického cvičení, která propojujeme se správným dýcháním. Její název je ze sánskrtu a znamená „sjednocení“ (propojuje tělo s duší). První zmínky o józe pochází z období 900-500 př.n.l. z Indie, kde byla považována za způsob meditace, cestu, jak poznat sebe sama. Jako celostní systém je součástí většího celku ajúrvédy, postupně nás má vést k pokoře, ztišení a otevřenosti vůči světu i sobě samým.

Působí preventivně proti nemocím, bolesti zad a krční páteře, k uvolnění stresu, pečuje o celý organismus, posiluje kondici a zpomaluje stárnutí. Jednotlivé cviky jógy se označují jako asány, ty protahují celé tělo a meditace uklidňuje, proto bývá zařazována až na konec. Meditace je velmi pokročilou technikou jógy. Jejím cílem je vždy zklidnění mysli, mentální otevření se a získání určitého odstupu od hmotné existence. Při meditaci se máme ponořit do sebe, soustředit se jen na vlastní dech a vnímat sami sebe a svoji přítomnost.

Jóga tedy cvičí tělo i mysl. Dnes se setkáváme se spoustou druhů specializované jógy, ta nejzákladnější, ze které všechny vycházejí, je označována jako Hatha jóga. Toto cvičení je vhodné i pro začátečníky, cvičí se v poklidu pomalými změnami jógínských pozic a dbá se hlavně na správné dýchání. Je důležité nechat si čas na prodýchání pozice a zaměřit se na to, co se v těle během dané asány děje.

Při stresové zátěži se náš dech stává mělkým, tělo se totiž instinktivně stáhne v přípravě na rychlou reakci a vzduch se tak dostává jen do horní části hrudníku. Dechovým cvičením se naučíme k dýchání využívat i velkou část břišní dutiny, pustíme tím do těla více kyslíku a dovolíme mu rozvádět energii. Obzvláště pro ženy může být prospěšné naučit se dýchat až hluboko do pánve, protože dechem do této oblasti přivádíme energii a život. Pravidelným cvičením se z těla uvolní všechna stresem zatuhnutá či stažená místa a začnou se nám lépe prokrvovat orgány. Také se podílí na správné funkci endogenních žláz (žlázy s vnitřní sekrecí – hormony z těchto žláz jsou vyplavovány do krevního oběhu).

Začleněním jógy do každodenního života získáme větší citlivost a vnímavost k vlastnímu tělu. Navíc odbourává stres, snižuje napětí, zvyšuje průtok krve, posiluje imunitu a zlepšuje náladu. A v neposlední řadě také zpevňuje a tvaruje postavu, čímž nám pomáhá zvýšit si sebevědomí. A kdo je spokojený sám se sebou, svým tělem, duchem i životem, nebude se zbytečně stresovat minulostí ani budoucností, takový člověk prostě existuje a ví, že právě teď je tam, kde má být a má všechno to, co právě teď má mít…

😊